V roce 1898 publikoval newyorský autor Morgan Robertson román zvaný "Futility: The Wreck of the Titan" (volně přeloženo "Marnost: Ztroskotání Titanu"), ve kterém velký parník nazvaný Titan, považovaný za nepotopitelnou a nezničitelnou loď, narazil do ledovce a klesl ke dnu. Mnoho cestujících i členů posádky při tom přišlo o život, protože na palubě nebyl dostatečný počet záchranných člunů.
V 80. letech napsal anglický žurnalista W. T. Stead fiktivní příběh o velkém zaoceánském parníku, který se potopí uprostřed atlantiku. V roce 1892 Stead napsal další příběh o srážce parníku s ledovcem. Na základě svých zkoumání, která mu sloužila jako podklad k tvorbě, začal na veřejnosti projevovat obavy z neuspokojivých bezpečnostních opatření na palubách velkých lodí. V roce 1910 uspořádal na toto téma přednášku. Popsal, co by se všechno mohlo přihodit při opouštění zaoceánského parníku v chladných vodách. Upozorňoval na nutnost zajistit dostatek záchranných člunů podle počtu cestujících.
V roce 1910 byla zahájena stavba nového zaoceánského parníku nazvaného Titanic. Ještě v průběhu prací na této lodi pocítil Stead potřebu několikrát navštívit psychiatra. Mluvil o vizích, které ho varovaly, že "cestování v měsíci dubnu bude nebezpečné" a že on sám se ocitne "uprostřed katastrofy na moři". Navzdory těmto varováním a vlastní nejistotě se Stead zapsal jako pasažér k první cestě Titaniku. Ta se uskutečnila 10. dubna 1912.
Když parník parník vyplouval z anglického přístavu Southampton, davy lidí na nábřeží jej radostně zdravily. V té době stála Marshallova rodina na střeše svého domu na ostrově Wight a pozorovala proplouvající loď. Náhle prý paní Marshallová začala volat, že se parník potopí. Měla jasnou vizi Titaniku nořícího se do studených vod a zuřivého zápasu cestujících o život. Paní Marshallová hystericky křičela, ať někdo něco udělá k záchraně lidí, ale téměř nikdo jí nevěnoval pozornost. Výjimkou byla její mladá dcera Joan, která si jako dospělá na katastrofu najednou vzpomněla a také o ní psala.
Čtrnáctého dubna 1912 ve 23 hodin a 40 minut Titanic přes všechna varování v plné rychlosti narazil na ledovec. Za necelé tři hodiny zmizel pod hladinou. Více než 2200 cestujících se zoufale snažilo vecpat do pouhých dvaceti záchranných člunů. Mnozí z mužů se při tom statečně vzdávali svých míst ve prospěch žen a dětí. Tato tragédie si vyžádala životy 1500 lidí. Mezi nimi také publicisty W. T. Steada.
já ma film titanic lod titanic vyplul 14.4/1912 a po první plavbě se potopil dne 15.4/1912