Děj se odehrává v době kamené (nebo tak nějak). Hlavní postavou je chlapec Torak, jemůž démonický zakletý medvěd zabije otce a on zůstane sám;-) a tak chce zabít medvěda, najde si kamarádku, novej kmen a nakonec (v poslednim díle, kterje ještě nevyšel) určitě přemůže všechno zlo vezme si Renn (to je ta kamarádka. A budou mít malý Torečky a Rennčátka;-)
Mohly by to být normální, obyčejné a nezajímavé knížky, ale já jsem si řekla: NE! A řekl si to určtě i každý jiný, kdo to četl;-)
Takhle ten příběh vypadá úpln; obyčejn;... ale je to nádherně napsané a špičkově jazykově, výtvarně i historicky zpracované;-)
Já vim... zase si hraju na chytrou... Aaaaaaallllleeeeeeee: Jestli jste to četli, tak mě pochopíte... a jestli ne... tak si to prostě přečtěte!;-) stojí to zato!;-)
1.Bratr vlk
Torak je sám, o maminku přišel jako nemluvně a tatínka mu právě zabil rozzuřený medvěd. Proč má na ně ta obluda spadeno? Otci musel přísahat, že se s ní za pomoci Ducha světa utká. Ale jak? Je jen 12letý nezkušený chlapec, který se od svého otce zběhlého z klanu Vlků nikdy nehnul ani na krok. Nejprve se musí setkat s průvodcem, jenž ho povede Hlubokým hvozdem; bude se s ním muset domluvit po vlčím. V lesích i horách, v táboře mrzutých Havranů i na zamrzlých pláních Ledové řeky budou Torak s Vlčkem a statečnou dívkou Renn čelit nemilosrdné přírodě a nástrahám na cestě za částmi trojjediné duše Nanuaka. Jen s ní může chlapec požádat Ducha světa, aby mu pomohl zneškodnit medvědího netvora... Baladický severský příběh o síle přátelství, moci démonů i zradě se vrací do hlubin pravěku, obývaném klany lovců a sběračů zápasících denně o přežití. Poznáváme, jak lidé oněch dob lovili, jak se oblékali, z čeho se radovali, čeho se báli, před čím se zaklínali...
2. Toulavý duch
Nemoc. Udeřila zničehonic, jako by chtěla otrávit duch léta těsně před Slunovratem a s ní všechny klany Hvozdu. Torak, dvanáctiletý sirotek po zběhlém čaroději Vlků, je hrůzou bez sebe, když si podivná choroba mezi jeho přáteli Havrany vybere i hromotluka Oslaka, který na něj byl vždycky hodný. Navíc se v okolí jejich tábora potulují trosky ubožáků z ostatních klanů a taky pomstychtiví tvorové s tvářemi z listí. Sotva se Hvozd vzpamatoval ze spárů medvědího démona, je mu už zase zle. Toraku, neotálej! Je nejvyšší čas vydat se znovu na cestu a najít lék, který by lidem vrátil zdraví - na dalekou cestu do neznáma, na níž číhá řada nástrah přírody i zlých sil.
Co třeba ten rozzuřený divočák, který ještě včera chlapce zachránil před jedovatými houbami? Rázem je všechno kolem Toraka samý úskok. Co když to byla od nedůvěřivé náčelnice Divokých koní lest, když ho z Hlubokého hvozdu nasměrovala k Moři, jehož nezměrnou hladinu jaktěživ neviděl? Ale co si počne na ostrově Tuleňů, kam ho jako vězně odvážejí tři jejich chlapci za to, že svou neznalostí zneuctil Matku moře? Kdyby s ním tak mohl být jeho vlčí bráška a kamarádka Renn, s níž se před útěkem od Havranů ani nerozloučil! Shledají se? Snad jen Moře a jeho nesmlouvavé vody vědí, co je chlapci na výpravě za spásným lékem souzeno.
Další svazek báje o síle přírody, moci přátelství i proradných úkladech se vrací do hlubin věků, kdy severní Evropu obývaly klany lovců a sběračů a den co den zápasily o přežití. Díky poetickému zaujetí Michelle Paverové poznáváme, co lidé oněch dob jedli a co nosili na sobě, jak cestovali a jak si představovali svět kolem sebe, čeho si v něm vážili a čeho se obávali. A že je v příšeří věků věru čeho se bát! Hvozd proto už podruhé volá Toraka na pomoc - s důvěrou v jeho odvahu, obětavost a schopnosti, díky nimž není jako ostatní chlapci z pravěku.
Co třeba ten rozzuřený divočák, který ještě včera chlapce zachránil před jedovatými houbami? Rázem je všechno kolem Toraka samý úskok. Co když to byla od nedůvěřivé náčelnice Divokých koní lest, když ho z Hlubokého hvozdu nasměrovala k Moři, jehož nezměrnou hladinu jaktěživ neviděl? Ale co si počne na ostrově Tuleňů, kam ho jako vězně odvážejí tři jejich chlapci za to, že svou neznalostí zneuctil Matku moře? Kdyby s ním tak mohl být jeho vlčí bráška a kamarádka Renn, s níž se před útěkem od Havranů ani nerozloučil! Shledají se? Snad jen Moře a jeho nesmlouvavé vody vědí, co je chlapci na výpravě za spásným lékem souzeno.
Další svazek báje o síle přírody, moci přátelství i proradných úkladech se vrací do hlubin věků, kdy severní Evropu obývaly klany lovců a sběračů a den co den zápasily o přežití. Díky poetickému zaujetí Michelle Paverové poznáváme, co lidé oněch dob jedli a co nosili na sobě, jak cestovali a jak si představovali svět kolem sebe, čeho si v něm vážili a čeho se obávali. A že je v příšeří věků věru čeho se bát! Hvozd proto už podruhé volá Toraka na pomoc - s důvěrou v jeho odvahu, obětavost a schopnosti, díky nimž není jako ostatní chlapci z pravěku.
3. Pojídač duší
Únos. Jediné Torakovo zaváhání na zimním lovu jeho nepřátelům stačí, aby zasáhli chlapcovo nejzranitelnější místo. Drží teď jeho vlčího brášku, vlečou ho sněhem kdovíkam na Sever a prolitá krev svědčí o tom, že se schyluje k nejhoršímu! Třináctiletý sirotek s klanovým znamením Vlků, na něhož mají spadeny všechny nečisté síly všude kolem, se proto s Havraní dívkou Renn bez meškání vydává po stopách Vlčkových věznitelů - ale jen s mlhavým tušením, co na ně za nejzazší výspou Hvozdu číhá. Podivín od Jezera sekyr je sice za křesadlo a vlídné pochopení nasměruje k Oku zmije, jenže co přesně to má být? Neumrznou děti dřív, než se k zlověstnému brlohu doplazí nekonečnými závějemi, převisy a dalšími nástrahami rozzlobeného severního větru, který je krutý a usmyslel si zabít každičkého vetřelce? A pokud mu odolají, co když je cestou sežere lední medvěd: obávaný nepřemožitelný lovec, pro něhož je jakýkoliv živáček pouhá kořist?
Pravěké dobrodružství v podání Michelle Paverové pokračuje třetí částí, která se v bájném příšeří radostí i obav prvních lidí rozhodně nedá zahanbit předešlými svazky. Torakovi protivníci tu konečně dostávají tvář z masa a kostí, i když je to někdy podoba děsuplná. V příběhu ohnivého opálu, jehož prostřednictvím zamýšlí Pojídači duší ovládnout démony Onoho světa a vnutit klanům jednotný řád, však už autorce nepůjde pouze o uvažování lidí na úsvitu věků, ale také o podobenství, ve kterém je Zlo zdánlivě tak uhrančivé a šlechetné.
V nelítostné ledové krajině tím dostává vyprávění Paverové zadumanou tóninu hodnou skandinávských velikánů pera, pro které žádná oběť není dost dobrá, aby potvrdila odhodlání lidí přežít. Co však bude třeba vykonat, aby démoni nezaplavili svět? Kromě kuráže nemají Torak s Renn zprvu ani potuchy, čemu všemu budou čelit, a pak zase nemají na vybranou. Mají je to, co je odjakživa nejcennější: jeden druhého.
Pravěké dobrodružství v podání Michelle Paverové pokračuje třetí částí, která se v bájném příšeří radostí i obav prvních lidí rozhodně nedá zahanbit předešlými svazky. Torakovi protivníci tu konečně dostávají tvář z masa a kostí, i když je to někdy podoba děsuplná. V příběhu ohnivého opálu, jehož prostřednictvím zamýšlí Pojídači duší ovládnout démony Onoho světa a vnutit klanům jednotný řád, však už autorce nepůjde pouze o uvažování lidí na úsvitu věků, ale také o podobenství, ve kterém je Zlo zdánlivě tak uhrančivé a šlechetné.
V nelítostné ledové krajině tím dostává vyprávění Paverové zadumanou tóninu hodnou skandinávských velikánů pera, pro které žádná oběť není dost dobrá, aby potvrdila odhodlání lidí přežít. Co však bude třeba vykonat, aby démoni nezaplavili svět? Kromě kuráže nemají Torak s Renn zprvu ani potuchy, čemu všemu budou čelit, a pak zase nemají na vybranou. Mají je to, co je odjakživa nejcennější: jeden druhého.



Michelle Paverová: Michelle Paverová (1960) se narodila v hlavním městě dnešního středoafrického státu Malwi (tehdy to ještě byla kolonie Ňasko) Lilongwe belgické matce a anglickému novináři, který šéfoval místními listu Nyasaland Times. Po vyhlášení nezávislosti v roce 1964 se s rodiči vrátila do Velké Británie a vyrůstala v londýnské čtvrti Wimbledon. Po studiích biochemie v Oxfordu působila ve firmě zaměřené na patentové právo, výnosné zaměstnání však nakonec opustila pro velký sen z dětství: stát se spisovatelkou. Debutovala romancemi pro dospělé Without Charity (2000) a A Place in the Hills (2001) a poté oslovila čtenáře fantasy cyklem Daughters of Eden, v němž dosud vyšly prózy The Shadow Catcher (2002), Fever Hill (2004) a The Serpent's Tooth (2005).
Wolf Brother (2004, Bratr vlk) otevírá autorčinu sérii Letopisů z hlubin věků, v níž vyjádřila celoživotní zájem o antropologii, archeologii a zoologii. Při psaní těchto příběhů z Dalekého severu Paverovou inspirovaly cesty po Norsku, Laponsku, Islandu i Karpatech.
Wolf Brother (2004, Bratr vlk) otevírá autorčinu sérii Letopisů z hlubin věků, v níž vyjádřila celoživotní zájem o antropologii, archeologii a zoologii. Při psaní těchto příběhů z Dalekého severu Paverovou inspirovaly cesty po Norsku, Laponsku, Islandu i Karpatech.

Mno, Míšo....odehrává se to po době ledový, ne???????? nebo alespoň jsem to tam četla....myslim......
Ale jinak souhlasim úžasná knížka!!!!!!!!!!!!!